O AUTOROVI

Úvod -> O autorovi

Tyto stránky vznikly jako osobní projekt a naplňuje se v nich moje dlouhodobá záliba v hostivické historii.

Narodil jsem se v roce, kdy se prezidentem Československa stal poprvé a naposledy Slovák. Na gymnázium jsem nastoupil jako občan Československé socialistické republiky a maturoval již jako občan samostatné České republiky. Patřím tedy k mladší generaci, i když dětem z oddílu Kajky, na jehož vedení se podílím, to tak někdy nepřijde.

V Hostivici žiji od narození a jedna větev mých předků zde hospodařila na statku od 17. století.

Už od dětství mě lákalo číst si o tom, jak Hostivice vypadala dříve. Dlouho jsem se spokojil jen s publikací Hostivice – 700 let života a práce a s články v Hostivických měsíčnících, až později jsem se pustil do velmi zajímavých, ale obtížně srozumitelných Pamětí farní osady Hostivické od Josefa Ptáčka. Počátkem 90. let jsem se těšil v Hostivickém měsíčníku hlavně na seriál Hostivické grunty od Miloše Šrámka.

Prvním znalcem hostivické historie, na kterého jsem se obracel, byl bývalý ředitel hostivické školy Alois Saifrt, kterého s mým dědečkem spojoval zájem o Sokol. Dozvěděl jsem se od něj řadu zajímavostí z historie a zapůjčil mi některé fotografie a především stará čísla Hostivického zpravodaje a Wirthův Soupis památek okresu Kladenského. Skener jsem tehdy ještě neměl k dispozici, ale ke kopírování jsem využil žhavou novinku – laserový xerox.

V roce 1994 jsem připravil historickou hru pro děti, ve které jsem spojil skutečné události s fantazií. Proti tomuto přístupu se poměrně ostře ohradil v Hostivickém měsíčníku tehdejší kronikář Jiří Pergl. Přes toto počáteční nedorozumění jsem si postupně získal Perglovu důvěru a mohl jsem se seznámit s obrovským množstvím dokumentů o hostivické historii, které shromáždil on sám a také jeho otec Ludvík, dřívější litovický kronikář. Několik let jsem si vystačil s tímto materiálem a vyhýbal jsem se návštěvám oficiálních archivů.

Zpočátku mě zajímal především stavební vývoj města a zejména údaje o lidech a společenském dění se mi jevily jako méně zajímavé. Můj zájem o hostivickou historii se ale postupně rozšiřoval a tyto stránky to snad dokazují. Hodně mi pomohl rozvoj techniky, bez počítače se skenerem a bez digitálního fotoaparátu bych si se svou prací už nevěděl rady. Jaký je to rozdíl od doby ještě před 10–20 lety, kdy se kronikář Jiří Pergl musel spokojit s obyčejnými kopiemi zapůjčených snímků, které sice ukázaly některá místa, ale nebyly použitelné k publikování…

Až v roce 2007 mě potřeba získat některé další údaje přivedla do Státního okresního archivu Praha-západ a o něco později i do Státního okresního archivu Kladno a do Ústředního archivu zeměměřictví a katastru. Bádání při zaměstnání postupují jen pomalu, takže jen občas myslím na to, kam všude by bylo dobré zajít a na jaké dokumenty se podívat…

Bádání mi usnadňuje to, že moji zálibu sdílejí i ostatní z rodiny. Spoustu dalších informací nebo zapůjčených fotografií jsem získal od řady hostivických patriotů. Jejich jména uvádím na příslušných částech stránek.

Jak už jsem naznačil, hostivická historie je jedním z mých koníčků. Profesionálně se zabývám technologiemi čištění odpadních vod ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, veřejné výzkumné instituci. Od roku 2002 jsem členem Zastupitelstva města Hostivice za Sdružení nezávislých kandidátů Hostivice 2006 a 21. ledna 2009 jsem byl zvolen do funkce místostarosty, takže v zaměstnání jsem dočasně uvolněn. Zajímá mě také ochrana přírody, od roku 1997 jsem předsedou hostivické základní organizace ČSOP a působím i v ústředních orgánech Českého svazu ochránců přírody. Na vedení oddílu mladých ochránců přírody Kajky už mi nezbývá tolik času, kolik by bylo třeba.

Jiří Kučera

Úvod -> O autorovi