HOSTIVICKÉ CÍRKEVNÍ DĚJINY
Úvod ->
Hostivické církevní dějiny
|
Hostivickým
církevním dějinám se v posledních desetiletích nikdo výrazněji
nevěnoval. Naštěstí je zde možné vzít za základ velké množství údajů
v Pamětech farní osady Hostivické od kaplana Josefa Ptáčka z roku 1915. Hostivický katolický kostel sv. Jakuba je nepochybně nejstarší
dochovanou památkou na území města, byť mnohokrát přestavovanou. Je
zpracována stručná historie kostela i fary postavené v roce 1734 jako stavebních památek. Hostivická farnost se stala v 15. století utrakvistickou
(pod obojí) a kopírovala tak vyznání kostelního patrona. Když se držitelé
podacího práva hrabata Žďáru vrátili ke katolictví, byla farnost opět
obsazována katolickými duchovními. Po zkáze třicetileté války fara zanikla a
duchovní správu zajišťovali faráři z Kladna nebo z Tachlovic a
vypomáhali i františkáni z Hájku. Vlastní faru obnovila Anna Marie
Františka velkovévodkyně toskánská v roce 1734. Na duchovní život v Hostivici měla nepochybně vliv blízkost
františkánského kláštera v Hájku na území Červeného Újezdu. V Hájku
založil Florián Jetřich hrabě ze Žďáru nejprve loretánskou kapli a postupně
zde vznikl klášter, který přečkal i josefínské rušení klášterů. Přes
Hostivici vznikla po roce 1720 poutní cesta z Prahy ke klášteru. Ten
zanikl až v roce 1950, kdy ho komunisté zrušili a internovali v něm
bývalé mnichy na nucené práce. Později zde byla vojenská posádka
a k původnímu účelu se klášter vrátil po roce 1990. Opravy zdevastovaného
areálu probíhají dosud. Starší historie kláštera v Hájku je popsána
v Posvátných místech
království Českého od Antonína Podlahy a také na internetových stránkách kláštera. Na
těchto stránkách předkládám první pokus o zmapování vztahů mezi Hostivicí a klášterem v Hájku. Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 bylo možné
vyznávat i jiné víry než římskokatolickou, ale počty nekatolíků
v jednotlivých osadách tvořících hostivickou farnost
se daly až do konce 19. století spočítat na prstech jedné ruky. Po vzniku
Československa se od katolické církve odštěpila církev československá, nyní zvaná církev
československá husitská. Od roku 1926 měli příznivci této církve bohoslužby
ve škole, ustavili vlastní náboženskou obec a v 50. letech získali
vlastní modlitebnu na Husově náměstí v místech, kde nyní stojí bufet.
V 90. letech získali husité novou modlitebnu v ulici
K Nádraží. Kromě těchto náboženství se ve škole ve 30. a 40. letech
vyučovalo ještě českobratrské (českobratrsko-evangelické) náboženství. V Hostivici i dalších vsích tvořících nynější město žili
dlouhodobě, nejméně od 18. století, i Židé, nikdy zde však nevytvořili
náboženskou obec a spadali pod Hostouň. Přehledy hostivických duchovních Faráři kostela sv. Jakuba
v Hostivici před obnovou fary v roce 1734 Katoličtí faráři a kaplani
po obnově fary v roce 1734 Duchovní církve československé (husitské) |
Úvod -> Hostivické
církevní dějiny