|
|
Sdružení nezávislých
kandidátů Hostivice 2006 |
Zajímavosti
z historie – jak se dříve volilo
Obecní volby za
Rakouska a Rakouska-Uherska (1849–1918)
Mezi
významné výsledky revolučního roku 1848 můžeme bezesporu zařadit zásadní
reformu veřejné správy. V roce 1849 byla zrušena vrchnostenská správa a
panství přestala být správními jednotkami. Novou nejnižší správní jednotkou se
stala obec. Věc, která nám dnes připadá samozřejmá, však vznikala poměrně
složitě. Dlouhou dobu se například vedly spory o to, zda mají být součástí obce
panské majetky (velkostatky). Bachův absolutismus reformy zbrzdil, takže
zastupitelstva (tehdy zvaná obecní výbory) ustavená v roce 1849 zůstala ve
své funkci poměrně dlouho. Po několika přechodných krocích byl vydán
v roce 1862 říšský zákon vymezující rámec pro obecní samosprávu.
V Českém království bylo obecní zřízení vydáno v roce 1864.
Volit
mohli pouze ti, kdo platili v obci přímé daně. Volební právo bylo upřeno
ženám (pokud platily daně, volil za ně manžel nebo zmocněnec), naproti tomu ale
volební právo příslušelo i právnickým osobám (firmám). Volit mohli i
důstojníci, duchovní, učitelé, dvorští, státní a zemští úředníci, lékaři a další
osoby vyjmenované v zákoně a souhrnně nazývané honorace, i když neplatili
daně. Volební právo bylo rovněž přiznáno čestným občanům.
Všichni
voliči byli rozděleni do tří voličských sborů podle výše odváděných daní.
Největší plátci, jejichž daně tvořily třetinu daní odváděných v obci, byli
zařazeni do prvního sboru, další plátci, jejichž daně tvořily druhou třetinu
všech daní, patřili do druhého sboru a největší počet voličů s nejmenšími
daněmi se sešel ve třetím sboru. Některá další pravidla, například to, že
v každém sboru musí být aspoň dvojnásobek voličů než členů výboru
(zastupitelstva), kteří v tomto sboru mají být zvoleni, vytváření
voličských sborů komplikovalo. Obecně nejvíce stížností proti volbám směřovalo
právě proti způsobu vytvoření voličských sborů.
Každý
voličský sbor volil samostatně třetinu členů zastupitelstva a náhradníků.
Nejprve proběhla volba ve třetím sboru, po vyhlášení výsledků volil druhý sbor
a poté první. Volba probíhala tak, že všichni voliči příslušného sboru se
shromáždili v určený čas na určeném místě a po přečtení jejich jména
odevzdali hlasovací lístek se jmény těch, koho volí. Voliči měli jména sami
psát, ale mohli též použít předtištěný lístek se jmény těch, koho chtěli volit.
Je zajímavé, že volební zákon vůbec neřešil podávání kandidátních listin a
podobné procedury, pouze uváděl, kdo může být zvolen. V praxi však zřejmě
jakési kandidátní listiny existovaly.
Obecní
zřízení obsahovalo institut virilního člena zastupitelstva. Stával se jím
automaticky bez voleb ten, kdo v obci platil více než šestinu přímých
daní. Tohoto virilního člena mohl zastupovat při jednáních zmocněnec, například
správce místního dvora, a jeho pravomoc byla oproti řádným členům
zastupitelstva omezena. Jednání zastupitelstva se také účastnil s hlasem
poradním katolický farář.
Osoba
starosty byla pro chod obce klíčová. Existovala sice rada, ale ta byla pouze
poradním orgánem starosty a radní podle stanoveného pořadí starostu zastupovali
v jeho nepřítomnosti.
O
tom, jak volby v Hostivici a spojených obcích Litovice-Břve-Jeneček
probíhaly a jak fungovalo zastupitelstvo, máme pouze skromné zprávy.
V Hostivici
víme o obecní samosprávě v této době velmi málo, v podstatě jen jména
starostů. První složení zastupitelstva známe až z roku 1914, tedy vlastně na
sklonku Rakouska-Uherska. Mezi členy zastupitelstva je uveden jako virilista i
císař František Josef I., kterému patřil hostivický velkostatek.
V Litovicích
do roku 1885 známe pouze jména starostů, pro roky 1885 až 1900 jsou
v litovické kronice zaznamenáni starostové i všichni radní a až od voleb
konaných 6. ledna 1900 jsou dostupné údaje o složení zastupitelstev včetně
toho, kdo byl zvolen v kterém sboru. Zvlášť se zkomplikovaly volby
v roce 1892. Konaly se 6. ledna 1892, na základě podaného protestu však
byly prohlášeny za neplatné a vypsány nové na 13. listopadu 1892. V těchto
volbách byl zvolen za III. sbor obecní posel Antonín Melcr, což bylo
nepřípustné, proto byly volby znovu zrušeny a konaly se až v příštím roce.
Teprve napotřetí se vše povedlo a mohl být zvolen starosta.
Volební
systém jednoznačně preferoval bohatší občany, kterými byli v obou obcích
rolníci. V jejich rukou se prakticky soustředil výkon obecní samosprávy.
Po celou sledovanou dobu byli starosty obou obcí rolníci s jedinou
výjimkou let 1909 až 1911, kdy v Litovicích funkci vykonával hostinský
František Ptáček ze Břvů.
Složení
zastupitelstva můžeme ilustrovat na litovických volbách v roce 1900 (je to
jediný rok, kdy kronikář zaznamenal i povolání zvolených členů zastupitelstva).
Za první sbor byli zvoleni tři rolníci, za druhý sbor jeden rolník a dva
hostinští a za třetí sbor truhlář, zedník a úpravčí trati.
Přečtěte si:
·
Výtah z říšského zákona upravujícího základní pravidla obecního
zřízení z 5. března 1862
· Řád volení v obcích království Českého (zemský zákon č. 7/1864)
Obecní volby za Československé
republiky (1918–1939)
Po
vzniku Československé republiky se krátce uvažovalo o nahrazení obecní samosprávy
národními výbory, ale již v lednu 1919 byl přijat zákon upravující
dosavadní obecní zřízení.
Zasedání
zastupitelstva zůstalo veřejné a zpřísnily se požadavky na jeho veřejné
vyhlášení, naproti tomu zasedání rady a komisí probíhalo i nadále neveřejně,
stejně jako v současnosti. Zásadním způsobem se změnil způsob fungování rady.
Zatímco dosud to byl v podstatě poradní orgán starosty, nyní se
z rady stal kolektivní orgán (sbor) rozhodující hlasováním.
Povinnou
se stala finanční komise, z poloviny volená zastupitelstvem a
z poloviny jmenovaná nadřízeným úřadem na návrh místních politických
stran. Před projednáním v zastupitelstvu musely být finanční komisi
předloženy všechny finanční záležitosti.
Byla
zrušena práva virilistů, tj. největších plátců přímých daní v obci.
Mnohem
významnější dopady však měla změna volebního systému. Volební právo získali
občané starší 21 let bez ohledu na pohlaví a výši odváděných daní, kteří
bydleli v obci nejméně 3 měsíce před vystavením voličských seznamů. Voleni
mohli být občané starší 26 let, kteří bydleli v obci aspoň rok před
volbami.
Kandidovat
mohly volební skupiny, kterými byly politické strany nebo jejich sdružení.
Volič vybíral pouze mezi stranami a nemohl nijak ovlivnit pořadí kandidátů této
strany. V obcích nad 700 obyvatel se volilo podle zásady poměrného
zastoupení, v menších obcích zpravidla podle zásady relativní většiny.
Hostivice i spojené obce Litovice-Břve-Jeneček patřily do první kategorie, kde
se mandáty rozdělovaly rovnoměrně podle počtu hlasů odevzdaných jednotlivým
stranám.
Volební
zákon poměrně složitě upravoval volbu jednotlivých členů obecní rady tak, aby
se nemohlo stát, že například druhá nejsilnější strana nebude mít zastoupení
v radě.
Počet
členů zastupitelstva byl stanoven pevně podle počtu obyvatel a vždy byl
dělitelný třemi.
První
volební období od roku 1919 bylo tříleté, další pak čtyřletá. Volební období se
počítalo nikoliv od ukončení voleb, ale od ustavení obecní rady. V každé
obci proto vycházelo toto období jinak a obecní volby neprobíhaly
v jednotném termínu jako v současnosti. Termín voleb
v jednotlivých obcích stanovoval nadřízený úřad.
Za
určitých podmínek bylo možné zastupitelstvo rozpustit. Obec potom do
nejbližších voleb řídila správní komise jmenovaná nadřízeným úřadem.
Za
uvedení stojí ještě některé další rozdíly oproti současnému volebnímu zákonu:
·
Volby se konaly
vždy v neděli.
·
Byla zavedena
povinnost volit. Neúčast ve volbách, pokud nebyla odůvodněna zákonným důvodem, se
trestala pokutou od 20 do 500 korun nebo vězením od 24 hodin do jednoho měsíce.
·
Každý, kdo byl
zvolen, byl povinen tuto volbu přijmout. Zákon umožňoval některé výjimky,
například pro ženy, osoby starší 60 let, vážně nemocné a další. Rezignovat na
funkci mohl člen zastupitelstva, rady i komise jen tehdy, nastaly-li zákonné
důvody, nebo když s tím souhlasila většina ostatních členů tohoto orgánu.
Trest za nesplnění těchto povinností byl stejný jako za neúčast ve volbách.
·
Náhradníci
zastupovali zvolené členy zastupitelstva i tehdy, když ti nemohli mandát
dočasně vykonávat.
·
Den před volbami
a v den voleb bylo zakázáno prodávat, čepovat i podávat nápoje obsahující
alkohol.
V roce
1933 byl přijat zákon, který upravil některé volební záležitosti. Podle tohoto
zákona se prodloužilo volební období zastupitelstev na dvojnásobek a
k volbě starosty byl nutný souhlas nadřízeného úřadu. Obě tato opatření
byla směřována především proti vzrůstajícímu vlivu komunistů.
Obecní
zřízení trvalo v zásadě i po celou dobu 2. světové války. Mandátů byli
zbaveni komunisté, v některých obcích (včetně Hostivice) byly ustaveny
správní komise, ale základní principy obecní samosprávy stále platily. Obecní
zřízení podle zákona z roku 1864 novelizované v roce 1919 platilo až
do roku 1954, i když od roku 1945 již nebylo naplňováno.
Uvedená
pravidla fungování obecního zřízení se promítla i do politického dění
v Hostivici a Litovicích.
Prvním
zásadním důsledkem byla radikální změna ve složení zastupitelstva. Zatímco do
roku 1919 byli obecními radními skoro výhradně rolníci jako nejbohatší občané
obce, ve volbách v roce 1919 vyhrála sociální demokracie a po celou dobu
první republiky mezi sebou soupeřily o vliv strany občanské a socialistické.
V zastupitelstvu působili lidé různých povolání, ale rolníci ztratili
významnou část svého vlivu.
Ustanovení
o tom, že k rezignaci na funkci musí být dán zákonný důvod, nebo s ní
musí souhlasit příslušný orgán, silně zkomplikovala život železničnímu zřízenci
Matěji Kalinovi, zvolenému za hostivického starostu v roce 1928.
V roce 1929 a znovu o dva roky později se pokusil rezignovat kvůli
neustálým útokům na jeho osobu, ale nedostal souhlas zastupitelstva a ve funkci
vydržel až do voleb v roce 1932.
Pokud
se zastupitelstvo nesešlo v dostatečném počtu, nezasedalo a starosta musel
do určité doby svolat nové zasedání. Z dochovaných pozvánek na zasedání
hostivického zastupitelstva z 30. let vyplývá, že někdy muselo být
zastupitelstvo svoláno dokonce třikrát po sobě.
K
rozpuštění zastupitelstva došlo v Hostivici i v Litovicích.
V Litovicích k tomu v roce 1930 vedly ostré stranické šarvátky,
které po rezignaci komunistického starosty Karla Chalupy paralyzovaly činnost
zastupitelstva. Byla zde ustavena správní komise a na následujících volbách nejvíce
vydělala národně-socialistická strana, která potom udržela svého starostu
Antonína Tejnora až do roku 1945.
Hostivické
zastupitelstvo rozpustil v roce 1937 zemský úřad na návrh kladenského
okresního úřadu, protože nebylo ochotno řešit rozpory týkající se obecního
rozpočtu. Volby se konaly až v květnu 1938 a do té doby vykonával správu
obce vládní komisař Bohumil Nebáznivý.
Zastupitelstvo
bylo znovu rozpuštěno za druhé světové války, kdy chod radnice zajišťovala
správní komise.
Přečtěte si:
·
Řád volení v obcích republiky Československé (zákon
č. 75/1919 Sb.)
Ustavení místních
národních výborů po 2. světové války (1945)
Po druhé světové válce sice formálně
přetrvávalo dosavadní obecní zřízení, ale novým orgánem veřejné moci se staly
na obecní úrovni místní národní výbory.
Národní výbory ustavené v roce
1945 se vůbec nevolily, ani formálně. Ve státě byly povoleny čtyři politické
strany (komunisté, sociální demokracie, národní socialisté a lidovci) a každá
z nich nominovala čtvrtinu členů národního výboru. V roce 1946 byl
poměr zástupců jednotlivých stran upraven podle výsledku celostátních voleb.
K 1. lednu 1950 se Hostivice a
Litovice sloučily do jedné obce a vznikl společný místní národní výbor. Ani ten
však nebyl volen.
První volby do místních národních
výborů proběhly až v roce 1954, celých devět let tedy občané neměli právo
volit si své zástupce na místní úrovni.
Připravil Jiří Kučera