MĚSTSKÁ KRONIKA

Úvod -> Městská kronika

ZÁPISY DO KRONIKY OD ROKU 2002 Zápisy do městské kroniky jsou stále psány ručně. Od roku 2002 jsou však zápisy k dispozici i v elektronické podobě. Se souhlasem autora, kronikáře Antonína Štětky, zde tyto zápisy zveřejňuji Rok 2010 42 stran A4, 809 kB Rok 2009 34 stran A4, 783 kB Rok 2008 29 stran A4, 313 kB Rok 2007 26 stran A4, 290 kB Rok 2006 29 stran A4, 310 kB Rok 2005 28 stran A4, 294 kB Rok 2004 26 stran A4, 283 kB Rok 2003 24 stran A4, 287 kB Rok 2002 23 stran A4, 277 kB Edice hostivických obecních kronik v řadě H Pramenů k hostivické historii

V roce 1920 byl vydán zákon č. 80/1920 Sb., který nařizoval obcím nejpozději do roku 1922 založit a vést pamětní knihy. Nejstarší známá pamětní kniha spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček (kronika č. 1) byla vedena již od roku 1898. Její zřízení tehdy nařídil nově zvolený starosta František Linek a do knihy zapisoval nejprve obecní strážník Vobořil. Zápisy byly vedeny do roku 1912 a za první republiky byly dodatečně doplněny zápisy za roky 1914 až 1926. Ve 30. letech se stal litovickým kronikářem Ludvík Pergl, který patří k největším badatelům v hostivické, resp. litovické historii. Sestavil dvě bohatě ilustrované kroniky, jednu pro samotné Litovice a druhou pro spojené obce. V Pamětech obce Litovic (kronice č. 2) je shrnuta litovická historie od nejstarších dob až po tehdejší současnost a dílo korunuje popis historie jednotlivých domů. Pamětní kniha spojených obcí Litovice, Břve a Jeneček (kronika č. 3) zaznamenává události více chronologicky, a čím blíže do současnosti, tím jsou záznamy podrobnější. Zápisy bohužel končí oslavami 200 let od založení školy v Hostivici v roce 1934 a období až do sloučení Litovic s Hostivicí není v kronice vůbec podchyceno. Pamětní kniha obce Hostivice (kronika č. 4) byla založena až v dubnu 1924. Prvním kronikářem byl zvolen obecní tajemník Jaroslav Najman, kterého v roce 1928 vystřídal František Koula. Záznamy jsou poněkud neuspořádané, střídají se aktuální záznamy s historickými exkurzy. Ve 30. letech do kroniky připsal cenné záznamy o historii ředitel obecné školy Josef Bohuslav. Od roku 1937 až do roku 1950 kroniku vedl velmi pečlivě Alois Saifrt st. Po sloučení obcí v roce 1950 byla založena nová Kronika obce Hostivice, okres Praha-západ (kronika č. 5), nejstarší záznamy však byly dopsány až dodatečně s víceletým zpožděním. Do této knihy zapisovali Václav Čížek (1950–1959), Miroslav Kverka (1960), Pavlína Paroulková (1961–1963) a Jaroslav Kadera (1964–1970). Kniha psaná v letech 1971–1975 byla nazvána Kronika let budování socialismu (kronika č. 6). Kronikářem byl ředitel školy Miloš Šrámek, zápisy přepisoval úhledným písmem Václav Hošek a obrázek na úvodní stranu nakreslil Bohumil Roubal. Kroniku budování Hostivice (kroniku č. 7) v letech 1976–1985 vedl opět Miloš Šrámek, v zapisování vystřídali Václava Hoška Jaroslav Krátký a Antonín Kalina. Miloš Šrámek vedl kroniku až do roku 1991, kdy se novým kronikářem stal Jiří Pergl, syn litovického kronikáře Ludvíka Pergla. Ten na rozdíl od většiny svých předchůdců pojal kroniku jako výtvarné dílo a snažil se zápisy bohatě ilustrovat. Poté, co se Pergl vzdal v roce 2001 funkce kronikáře, byla Kronika města Hostivice rozešita a ze zápisů Miloše Šrámka vznikla samostatná kniha (kronika č. 8). K Perglovým zápisům připsali lidé určení městskou radou doplňující záznamy a takto upravená kronika byla sešita do další knihy (kroniky č. 9). Zápisy od roku 2001 zpracované kronikářem Antonínem Štětkou a rukopisně přepsané Annou Křižkovou jsou vedeny zatím na volných listech, po sešití z nich vznikne kronika č. 10. Hostivické pamětní knihy a kroniky informační brožura, březen 2009, 8 stran A4, 1 649 kB

Úvod -> Městská kronika