PROCHÁZKA
DÁVNÝMI ČASY: STARÉ BŘVE
|
Břve na
polohopisném plánu z roku 1919 Břve jsou nejstarší písemně doložená část města. Doposud se za
nejstarší uznával doklad z roku 1184. Nedávno objevená zpráva však
posouvá doloženou historii do roku 1158 a ves už před tímto datem musela
existovat. V časech, kdy jsme již schopni podrobněji sledovat historii
jednotlivých domů, zde bývaly tři statky a tvrz, která zpustla v 16.
století. V Purkrechtní knize z roku 1707 najdeme informaci o
nejstarších domech, které mají přiřazeno své znamení. Zhruba v polovině
18. století si začali stavět své domy domkáři, původně bydlící na statcích.
Postupně tak vznikla ulice Pod Rybníkem a později zástavba v ulici U
Obory a Břevské. Kolem roku 1770, kdy bylo zavedeno stálé číslování domů, zde bylo asi
12 domů, v roce 1785 13 domů a v roce 1840 při zavedení stabilního
katastru pak 25 domů. Některá nová čísla popisná však vznikala pouhým
oddělením části starších domů. Při přečíslování domů v roce 1980 tvořilo Břve celkem 65 domů. Stará
břevská čísla se převedla do nové jednotné číselné
řady tak, že se k nim přičetlo číslo 1066. Naše procházka břevskou minulostí začíná u
největší břevské stavby (pomineme-li velmi nový Sportovní areál Břve) –
bývalého ovčína, který dal i název ulici
U Ovčína. V těchto místech stávala tvrz připomínaná již ve 14.
století. Na počátku 15. století patřila bohaté pražské měšťanské rodině Rokycanských,
rodině stavitelů hradu Okoře. V roce 1544, při dělení majetku Chrtů ze Rtína, se o ní píše jako o pusté tvrzi se dvorem,
štěpnicí (ovocným sadem) a chmelnicemi. Za třicetileté války zanikl i dvůr a
jeho pozůstatky můžeme vidět jen v ovčíně a dvou domcích, z nichž
jeden před časem také zanikl.
Ovčín čp.
44 (nyní 1289) roku 1999, před přestavbou Ze starých záznamů víme, že počátkem 18. století se v ovčíně
chovalo na 300 ovcí. V roce 1920, při dočíslování
domů před sčítáním obyvatel a domů, dostal ovčín poprvé své čp. 44. Později však o toto číslo
přišel a při přestavbě na výrobnu firmy Mifer
v letech 2000–2001 dostal nové čp.
1289.
Za ovčínem směrem k Litovickému rybníku stával dům čp. 3. V roce 1707 se o něm v Purkrechtní
knize píše: „Domek panský poblíž ovčína tu se nachází, však na stavení velmi
chatrný, v kterém prve podruzi zůstávali. Nyní ale takový pohodný
pražský v nájmu má k němu kousek panskýho
pole, co pro vždy ovčák užíval.“ V roce 1785 byl majitelem domkář
František Zrotek. Dům zanikl ve 40. letech 20.
století a později jeho číslo dostala novostavba na jiném místě ve stejné
ulici. Vedle domu čp. 3 stával ještě dům čp.
16, ve kterém je uváděn roku 1826 domkář Bauer a který zanikl zřejmě již
před 1. světovou válkou, i když na mapě z roku 1919 je ještě
zakreslen. Číslo se pak znovu použilo v ulici Pod Rybníkem pro část domu
čp. 17.
Od ovčína směrem k Břevskému rybníku se
nachází dům čp. 4 (1070), o kterém
se v roce 1707 píše: „Domek neb byt pro mistra polního a čeleď jeho jest
jeden, ku kterému pro lepší vyživení dítek a čeledě své jemu pole dána jsou.“
Dům, obydlí ovčáka, vždy patřil císařskému velkostatku a později státnímu
statku, až v posledních letech ho koupila firma Mifer.
Dům čp. 4
(1070) v roce 2001
Sousední statek čp. 2
(1068) patří k oněm třem historickým statkům. V roce 1544 zde
byl usedlý jakýsi Martin a po něm roku 1597 Jan Fochr.
Od roku 1823 zde hospodařil rod Šimáčkových, který od konce 19. století
postupně rozprodával pole, takže od roku 1925 zbylo Štěpánu Šimáčkovi jen
obytné stavení, ve kterém zřídil zámečnickou dílnu. Pro dočíslování
domů v roce 1920 dostala část statku nové čp. 42 (1108) a později se ještě oddělila část obytného stavení,
které připadlo čp. 51 (1127).
Statek čp.
2 (1068) se zvoničkou v popředí na pohlednici z roku 1913
Naproti přes ulici stojí největší břevský statek čp. 1 (1067). V roce 1592 zemřel hospodář na tomto statku a
jeho osiřelá dcera Dorotka se provdala za Víta Čejku z Řep. Od roku 1730
zde hospodařil rod Novotných, jehož pokračovatelem byli Václav Zikl hospodařící zde v první polovině 20. století i
současná majitelka. Obytné stavení bylo přestavěno v roce 1926,
hospodářské budovy v roce 1932. V roce 1920 dostala část statku
nové čp. 40 (1107).
Současný
stav průčelí statku čp. 1 (1067) Před statkem čp. 1 (1067) na menší návsi se nachází zvonička postavená
zřejmě náhradou za starší dřevěnou, v současné době beze zvonu. Dům čp. 37 (1103) na rohu
ulic U Ovčína a Hájecké
postavil v roce 1890 František Malík na pozemku sousedního domu čp. 5 (1071), který roku 1785 patřil
domkáři Adamu Vitovskému. Nejpozději počátkem 20.
století zde zřídil starosta spojených obcí Litovice – Břve – Jeneček František
Ptáček hostinec, který po celé období první republiky provozoval Antonín Kokrda. Restaurace zde fungovala až do nedávna.
Hostinec
čp. 5 (1071) na pohlednici z roku 1913
Hostinec
Antonína Kokrdy na pohlednici kolem roku 1935 Dům čp. 14 (1080) v Hájecké ulici vlastnil roku 1789 domkář Tomáš Volf.
Litovický kronikář Ludvík Pergl uvádí, že v roce 1926 postavili Antonín
Hanzlík a František Rýdl dvojdomek čp.
14 a 49 (1115). Pravděpodobně
šlo o stavbu na pozemku původního domu čp. 14, ke kterému patřil ještě dům čp. 34 (1100) postavený mezi roky 1883
a 1889. Dům čp. 15 (1081) naproti
přes ulici, nyní poměrně zchátralý, patřil roku 1840 domkáři Antonínu Dusíkovi, nepochybně však existoval výrazně dříve. V západní části Břvů stojí ještě za zmínku dům čp. 19 (1085), který vznikl před
rokem 1840 jako obydlí cihláře. V těchto místech totiž bývala panská
cihelna.
Na snímku
Břevského rybníka z roku 1978 je v pozadí vidět dům čp. 19 (1085) Nyní se musíme kousek cesty vrátit a budeme pokračovat ulicí Pod Rybníkem. Zástavba zde
mohla začít vznikat po roce 1709, kdy hejtman hraběte Bredy
Schotlze dal zvýšit hráz Břevského rybníka. Do té
doby se velká voda přes hráz přelévala. Nejstarší historii domu čp. 17
(1083) neznáme, roku 1840 patřil domkáři Simonu Osvaldovi;
dnes je silně modernizovaný. Oddělením jednoho stavení patřícího
k tomuto domu vzniklo nové čp. 16
(1082), znovu použité po již zmíněném zaniklém domě vedle ovčína.
Ulice Pod
Rybníkem od východu na snímku z roku 1948, který dokumentuje kamennou
dlažbu jako úspěch dvouletky 1947–1948 Domy na severní straně ulice Pod Rybníkem patří k těm nejstarším
stavbám domkářů na Břvích, které musely vzniknout
ještě před rokem 1770. V roce 1785 se uvádí v čp. 6 (1072) domkář Jan Bartoš, v čp. 7 (1073) domkář Jan Meisner a
v čp. 8 (1074) Josef Holas,
jehož rodu dům patřil nejméně do roku 1919. Od čp. 8 později, před rokem
1919 oddělila vdova Marie Holasová nové čp.
39 (1105).
Dům čp. 6
(1072) na starém nedatovaném snímku, snad ze 30. let 20. století Na jižní straně ulice Pod Rybníkem, přímo pod hrází Břevského rybníka,
je situace o něco složitější. Vedle již zmíněného domu čp. 16 stojí čp. 18 (1084), jehož majitelem byl
roku 1826 domkář Šmíd. Sousední pozemek patří domu čp. 13 (1079), který roku 1789 vlastnil domkář Jakub Kácl. Tento
dům byl zbořen zřejmě počátkem 90. let 20. století. Na části jeho pozemku
vznikly během doby dva další domy čp.
31 (1097) a 45 (1111).
V Hájecké ulici za výpustí Břevského
rybníka (současný výpustní objekt, tzv. kaberna, pochází z rekonstrukce
rybníka v roce 1932 prováděné při obnově pražského hradního vodovodu)
se nacházel poslední ze tří historických břevských statků, krčma čp. 9 (1075). V roce 1543, když
Břve patřily Údrčským z Údrče,
zde byl krčmářem Janek, jeden ze tří známých poddaných té doby v celých
Břvích. Krčma zde bývala až asi do roku 1785. Od
roku 1863 na statku hospodařil rod Novotných, kterému patřil i statek
čp. 1 (1067) a později (asi v 50. letech 20. století) statek připadl
Jednotnému zemědělskému družstvu. V roce 1920 při dočíslování dostala
budova, kde bývala donedávna restaurace Budvarka,
nové čp. 43 (1109). Na místě
bývalé obytné budovy vznikl jako novostavba dvojdům
čp. 62 (1128) a 63 (1129), takže
ze starého areálu zbyly jen hospodářské budovy. I číslo popisné se již
vytratilo z katastru nemovitostí. Neslavný konec krčmy a statku s významnou
historií…
Současný
vzhled místa bývalého statku čp. 9 (1075), vpravo dům čp. 10 (1080) Budeme-li pokračovat Hájeckou ulicí, dostaneme
se k po sobě jdoucí řadě čp. 10
(1076), 11 (1077) a 12 (1078). Nevíme, zda všechny tyto domy vznikly před
zavedením číslování v roce 1770, nebo zda byly dokončeny později „ve
správném pořadí“. V roce 1785 patřil první uvedený dům domkáři Vojtěchovi
Vyšínovi, druhý domkářce Alžbětě Hlaváčkové a třetí
domkáři Matěji Černému. Od domu čp. 10 byl po roce 1920 oddělen dům čp. 46 (1112), který v roce 1930
patřil trafikantovi Karlu Náprstkovi. Od čp. 11 se
mezi roky 1895 a 1919 oddělilo čp. 38
(1104), majitelem byl roku 1919 dělník Antonín Karhan.
Mezi domy čp. 11 a 12 vznikl dům čp.
28 (1094), který roku 1883 patřil Františku Drobnému. Současný stav déle
neobývaného domu je zralý na demolici.
Hájecká
ulice přes vypuštěný Břevský rybník v roce 1929. Zcela vlevo statek čp.
9 (1075) Na rohu ulic Hájecké a U Obory stojí dvojdům čp. 35
(1101) a 26 (1092). Prvně jmenovaný vlastnil roku 1919 horník Josef
Tvrdý, druhý pak již roku 1840 František Katzl (Kácl).
Dům čp. 35 byl silně modernizován, čp. 26 se přestavuje nyní. Zatímco vpravo máme les bývalé bažantnice u rybníka Kala, po levé stojí
dům čp. 20 (1086), který
v roce 1883 vlastnil František Chalupa a v roce 1923 přestavěl
Antonín Nykles na hostinec fungující do roku 1950.
Řada domů
v Hájecké ulici na pohlednici asi z roku
1932, zleva trafika čp. 46 (1112), Před rokem 1840 v této ulici stály ještě domy čp. 21 (1087), 22 (1088), 23 (1089), 24 (1090) a 25 (1091). Dům
čp. 21, od kterého se později oddělila čp.
47 (1113) a 48 (1114), patřil v roce 1840 domkářce Marii Chalupové,
čp. 22 domkáři Václavu Romannovi, čp. 23 domkáři
Františku Šafránkovi, čp. 24, od kterého se později oddělilo čp. 33 (1099) domkáři Františku Pokornému
a čp. 25 domkáři Matyáši Seidlovi.
Výpustní
objekt (tzv. kaberna) z Břevského rybníka postavený v roce 1932 |
