PROCHÁZKA
DÁVNÝMI ČASY: STARÝ JENEČEK
Úvod -> Památky -> Starý
Jeneček
|
Jeneček na
polohopisném plánu z roku 1919 Když bylo kolem roku 1770 zavedeno stálé číslování domů, měl Jeneček,
tehdy zvaný Malý Jenč, celkem asi jedenáct čísel popisných. Do roku 1840, kdy
vznikl stabilní katastr, se tento počet zvýšil na 23. Stabilní katastr
přinesl Jenečku na rozdíl od ostatních vsí tvořících nynější město významnou
změnu, a sice rozdělení na dvě části. Větší část připadla do katastrálního
území Litovice a po zavedení obecního zřízení v roce 1849 tvořila
součást spojené obce Litovice – Břve – Malý Jenč (později Jeneček). Zbytek,
východní část ulice Novotného, se stal součástí Hostivice. Toto řešení znepřehledňuje orientaci v číslech popisných domů
v Jenečku. V litovické části chyběla čísla popisná, která připadla
části hostivické. Tato čísla se znovu přidělovala novým domům, a to za
Rakouska-Uherska i za první republiky. V hostivické části byla čísla
vedena v samostatné neúplné řadě do roku 1920, kdy došlo před sčítáním
obyvatel a domů k hromadnému přečíslování (nová čp. 170 až 181). Zbývající
Jeneček byl přečíslován v roce 1980 při zavádění jednotné číselné řady
pro celé město. K původním číslům se připočítalo 943.
Brána
malojenečského statku čp. 1 (nyní 944) Číslování domů začíná v Družstevní ulici u Jenečského potoka a čp. 1 (nyní 944) nese statek původně
zvaný Piplasovský grunt. Roku 1610 ho získal po
Janu Poplovi či Piplasovi
Jan Sládek. V roce 1842 získal statek rod Stádníků,
kterému patří dodnes. Před statkem stojí křížek s letopočtem 1886 a
směrem k požární nádrži zděná zaklenutá studánka.
Na jih od Stádníkova statku stojí celkem čtyři menší domky, jejichž
první majitele známe z fasní knihy z roku 1785. V domě čp. 2 (945) to byl Josef Klatovský,
v čp. 3 (946) Jiří Zábranský,
v čp. 4 (947) Josef Fršlínek a v čp. 5
(948) Tomáš Chalupa. Dům čp. 6 (949) je dalším
historickým statkem, kterému se říkalo v dávných časech Nedbalovský grunt a který někteří starousedlíci znají pod
názvem Krumplovna. Roku 1605 koupil grunt od Jana
Štírka Jan Nedbal, jehož rod zde hospodařil až do roku 1661. V 50. až
80. letech 19. století zde hospodařil František Krumpholz
(odtud název Krumplovna) a ještě před rokem 1890
dům koupil c. k. velkostatek. Dům patřící
k nejstarším usedlostem v Jenečku byl ve zchátralém stavu,
v roce 2004 bylo zbouráno patro a demolice byla dokončena v roce
2008.
Malojenečský
statek čp. 6 (949) v roce 2002, před zbouráním 1. patra V roce 1762 rozdělil tehdejší majitel Tomáš Zábranský statek čp. 6
na dva díly. Původní číslo zůstalo jižnímu dílu, severní dostal později čp. 13 (956). Od 90. let 19. století
patří tento statek rodu Evanů. Původní obytné
stavení, krátce předtím opravené, bylo zbořeno kolem roku 2000 a zůstala
z něj pouze část obvodové zdi. Ve dvoře statku vyrostl nový dům čp.
723.
Obytný dům
statku čp. 13 (956) v roce 1998, před zbořením Čp. 7 patřilo obecní pastoušce,
která stávala v místech nynějšího hřiště mezi ulicemi Družstevní a
Lidickou a byla zbořena nedlouho po roce 1947.
Malojenečská
obecní pastouška čp. 7 na snímku z roku 1947 Kambovský grunt nesoucí nyní čp. 8 (951) se nazýval podle Jana Kamby,
který zde hospodařil již před rokem 1600. Grunt zpustlý za třicetileté války
získal roku 1673 Kašpar Vondra a kolem roku 1740 ho rozdělil Pavel Vondra na
dva díly. Původní stavení zůstala tomuto statku, který v roce 1822
koupil Jan Tomek. Rod Tomků vlastní statek dodnes.
Dvůr statku
čp. 8 (951) ve 20. letech 20. století Oddělený díl Kambovského gruntu čp. 11 (954) koupili v roce 1848
Jan a Kateřina Horešovských z Nebušic, jejichž rod vlastní dům dodnes. Dům čp. 36 (979) patřící původně ke
statku Horešovských, vznikl mezi roky 1919 a 1930.
Malojenečský
statek čp. 11 (954) Mezi oběma statky čp. 8 a 11 stojí ještě dva domy čp. 9 (952) a 10 (953), kupodivu v obráceném pořadí, než by
odpovídalo postupnému číslování domů v ulici. Dům čp. 9 patřil roku 1785
Ondřeji Ekšteinovi, čp. 10 v roce 1789
Vojtěchu Visnerovi. Na místě starého domu čp. 9
stojí nyní nedávná novostavba stejného čísla a dům čp. 10 byl
v posledních letech modernizován.
Náves
v Jenečku s požární nádrží asi v roce 1942. Vlevo vzadu statek
čp. 8 (951), Do roku 1770 se všechny domy vešly kolem malojenečské návsi a až v první
polovině 19. století se Jeneček rozvíjel kolem
ulice Novotného, kterou pokračuje naše vycházka. Na rohu ulic Družstevní a Novotného vznikl před rokem 1830 dům čp. 23 (966) a kovárna patřící
Františku Jabůrkovi.
Požární
nádrž v Jenečku s domem čp. 23 (966) na snímku z roku 1950 Skoro na samotě mezi centrem Jenečka a drobnými domky na konci ulice
Novotného stával zpočátku dům čp. 14
(957). I s hospodářskými staveními ho
postavili v roce 1803 Josef Zábranský s manželkou Kateřinou a od
počátku zde provozovali hostinec, který zanikl až někdy ve druhé polovině 20.
století.
Novotného
ulice na pohlednici kolem roku 1940 Ve východní části Novotného ulice začíná souvislá řada domků
postavených před rokem 1830 domem čp.
15 (171), jehož majitelem v roce 1840 byl Martin Rochus.
Dům čp. 16 (172) patřil v letech
1826 až 1829 domkáři Matěji Zelenkovi (nyní na jeho místě vzniká novostavba),
čp. 17 (173) Janu Zelenkovi, čp. 18 (175) Václavu Josefu Baráškovi, čp. 19
(176) domkáři Císařovi, čp. 20
(178) Václavu Hochovi a čp. 21
(179) Tomáši Volfovi. Majitelem domu čp.
22 (180) byl v roce 1840 domkář Tomáš Soukup. Po roce 1840, když
tato část Jenečka připadla Hostivici, se některé domy ještě rozdělily na dvě
samostatná čísla. Z části čp. 17 vzniklo čp. 17b, později 32 (nyní 174). Od čp. 19 se oddělil dům
čp. 30 (177) a od čp. 22 nové
čp. 31 (181).
Domy čp. 21
(179), 22 (180) a 31 (181) v Novotného ulici v roce 1950 Těsně za domy vede železniční trať Praha – Kladno. V roce 1830 zde
byla vybudována koněspřežní dráha, která od domů oddělila jejich zahrady a ve
stejné poloze trať zůstala i po přestavbě na parní provoz roku 1863. Na protější straně ulice, u Jenečského potoka stával do roku 2001 dům čp. 12 (170). Říkalo se mu Kolonka a vznikl
před rokem 1785. Od počátku sloužil jako obydlí pro pracovníky c. k. velkostatku.
Dům čp. 12
(170) v roce 1998, před zbořením V litovické části Novotného ulice vznikly další domy až začátkem
20. století a směrem ke karlovarské silnici se Jeneček rozrostl ve 20. a 30.
letech 20. století. Poznámka autora: Nejstarší historii malojenečských statků sestavil
podle výpisků Ludvíka Pergla Miloš Šrámek a publikoval ji v letech 1991
až 1994 v seriálu Hostivické grunty. Oba autoři neměli k dispozici
staré katastry uložené nyní v Národním archivu. Podle tereziánského
katastru je zřejmé, že historie jednotlivých statků je mezi roky 1654 a 1715
„přeházena“, dostupné podklady však neumožňují sestavit novou verzi, která by
odpovídala záznamům v tomto katastru. V tomto materiálu je proto
prozatím ponechána Šrámkova verze. |
Úvod -> Památky -> Starý
Jeneček