PROCHÁZKA DÁVNÝMI ČASY: STARÉ LITOVICE

Úvod -> Památky -> Staré Litovice

Litovice na polohopisném plánu z roku 1919

Při zavedení stálého číslování domů asi v roce 1770 dostalo čísla všech 36 tehdejších staveb, a to podle polohy v obci. Posledním domem, 37. je mlýn na hrázi Litovického rybníka prastarého založení. V roce 1980 došlo k hromadnému přečíslování domů v Litovicích: ke starému litovickému číslu se přičetlo číslo 620 a vzniklo tak nové číslo popisné v jednotné hostivické číselné řadě. Když navíc známe některé přesuny čísel, ke kterým došlo v průběhu doby, můžeme si procházkou starými Litovicemi udělat představu o dřívějším vzhledu této starobylé vsi, o které se dochovala první písemná zmínka z roku 1266.

Ulice Sportovců od severu asi roku 1942, v pozadí věžový transformátor v parku T. G. Masaryka, kontribučenský špýchar a Litovický rybník

Procházka může začínat na křižovatce ulic Litovické a Sportovců významnou budovou, která nikdy neměla číslo popisné. Stával zde litovický kontribučenský špýchar z 18. století. Po první světové válce ho Antonín Kafka upravil na prádelnu a roku 1957 byl zbořen.

Litovický kontribučenský špýchar

Při zavedení číslování začínaly Litovice domem čp. 1 (nyní 621) v Litovické ulici proti Litovickému rybníku, který roku 1785 patřil Jiřímu Šafaříkovi. Roku 1883 odprodala Terezie Slezáková, ovdovělá Kotoučová k domu patřící kovárnu, která později dostala čp. 50 (690). V roce 1995 byl dům v havarijním stavu, provizorní střechou zatékalo. Na jeho místě vzniká novostavba spojená se sousedním domem čp. 2 (622), který roku 1789 vlastnila vdova Barbora Chalupová a v roce 1922 přistavěl o patro řezník Václav Zpěváček.

Brod mezi Litovickou ulicí a Litovickým rybníkem na snímku kolem roku 1935.
Zcela vpravo dům čp. 40 (640), dům otočený štítem je čp. 50 (670), za ním čp. 1 (621), vzadu za sloupem čp. 4 (624)

O domu čp. 3 (623) tvrdí litovické kroniky, že ho postavil roku 1778 na obecním pozemku Hynek Hofman. Pravděpodobně však vznikl již před rokem 1770, kdy bylo zavedeno stálé číslování.

Dům známý dnes jako Litovka čp. 4 (624) se v dávných časech nazýval Vlčkovská chalupa podle Josefa Vlčka, který zde hospodařil před rokem 1630. Je to první grunt naší procházky, který měl v Purkrechtu čili knize gruntovní z roku 1707 své znamení. Od roku 1843 do roku 1938 patřil statek rodu Linkových, z nichž Josef Linek roku 1874 přistavěl patro. Sušárna ovoce v zahradě dostala roku 1920 čp. 59 (679) a později z ní vznikl rodinný dům.

Na Perničovském gruntu, ze kterého vzniklo čp. 5 (625), hospodařil kolem r. 1600 Havel Perníček a v roce 1654 Burián Pěnkava. Roku 1883 koupil dům Josef Vorlíček a zřídil zde hostinec „Bezovku“, který roku 1928 převzal jeho zeť Josef Najman.

Obrázek z pohlednice A. F. Wannera z let 1920 až 1930 zachycuje hostinec Bezovku čp. 5 (625) a za ním statek čp. 4 (624)

Starý litovický dům čp. 6 již nestojí, protože „vyčníval“ do Litovické ulice a překážel provozu. Roku 1780 byl domek prodán Jakubu Novotnému s dědičným pachtem a právem zákupním. Později to bývalo obydlí panského zahradníka, například roku 1826 zde bydlel zahradník Jelínek. Za tímto domem začínala velká panská zahrada, která končila až u areálu litovické tvrze. Dnes tuto zahradu již skoro souvisle zabrala zástavba bytovými i rodinnými domy. První budovu v zahradě čp. 55 (675) postavil roku 1904 c. k. velkostatek. Byl to původně dům pro osm rodin deputátníků a říkalo se mu „vila“.

Litovická ulice s domem čp. 6 (uprostřed) a čp. 5 (625 – vpravo)

Dům čp. 55 (675), zvaný „vila“ na obrázku z nedatované pohlednice z počátku 20. století

Čp. 7 (627), 8 (628) a 9 (629) se od 19. století nacházejí v areálu litovické tvrze. Čp. 7 patří vlastní tvrzi postavené po roce 1330 pražským biskupem Janem IV. z Dražic. V 18. století však poblíž tvrze stávaly dva další domy. Čp. 8 vlastnil roku 1785 domkář Jakub Linhart a čp. 9 bylo do roku 1830 domkem rybničního čeledína.

Litovická tvrz na snímku Z. Wirtha z roku 1907

Číselná řada zde opouští severní stranu Litovické ulice a obchází náměstí 1. máje.

Nejzápadněji na náměstí stojí dům čp. 10 (630) zvaný v dávných časech Vondráčkův grunt. Roku 1654 zde hospodařil Jiří Zykmund a od roku 1723 rod Vlčků. V dražbě roku 1863 statek připadl c. k. velkostatku, který zde zřídil obydlí pro deputátníky. V roce 1920, před sčítáním obyvatel a domů, dostala západní budova statku samostatné čp. 63 (683). Přístavba před tímto domem do Litovické ulice dlouhá léta sloužila jako litovická hasičská zbrojnice.

Hasičská zbrojnice za druhé světové války

Grunt Pavla či Novákovský čp. 11 (631) patřil roku 1654 Jiřímu Novákovi. Toto hospodářství potkal v roce 1878 stejný osud jako sousední statek – v dražbě ho koupil c. k. velkostatek. Těžko říci, zda je jen náhoda, že do dražby šly statky řady rolníků, kteří s velkostatkem vedly letitý soudní spor o užívání Skalky u Jenče. Velkostatek v domě zřídil hostinec, který zde býval ještě v 80. letech 20. století.

Hostinec u Prchalů čp. 11 (631) v roce 1927

V Osvaldovské chalupě nyní čp. 12 (632) hospodařil roku 1654 Jiřík, syn Osvaldův. V roce 1757 převzal grunt Jiřík Sobotka, který ho rozdělil na dva díly. Ten, kterému zůstalo čp. 12, v roce 1931 přestavěl František Procházka, který zde zřídil obchod smíšeným zbožím. Druhý díl chalupy, kterému zůstalo staré hospodářské stavení a který už patří do ulice U Sádek, získal později čp. 41 (661). Tento dům zvýšil o patro Antonín Tejnor v roce 1926.

Pohlednice M. Procházkové zachycuje čp. 12 (632) před přestavbou v roce 1931. Vlevo stodola od čp. 13 (633)

Na obrázku z pohlednice, kterou vydala asi v roce 1936 Marie Procházková, je už dům čp. 12 (632) přestavěn. Vpravo hostinec čp. 11 (631)

U Sádek čp. 41 (661) na současném snímku

Východní stranu náměstí uzavírala stodola, která patřila Endrovské chalupě čp. 13 na jižní straně Litovické ulice. Zde roku 1654 hospodařil řezník a litovický rychtář Jan Endr.

Sousední statek čp. 14 (634) míval jméno Vítkovský grunt podle Jiříka Vítka, který zde hospodařil před rokem 1620. Obytná budova byla znovu postavena po požáru v roce 1923, ale pozdně barokní brána je významnou stavební památkou.

Pozdně barokní brána u domu čp. 14 (634) v Litovické ulici na současném snímku

V chalupě kolařovské čp. 15 (625) byl před třicetiletou válkou kolářem Kotouč. Stejně jako mnohá další litovická stavení i toto bylo po třicetileté válce pusté, ale noví majitelé ho obnovili. Roku 1886 zvýšil Antonín Burgr obytné stavení o patro.

Dům čp. 38 (658), kolem kterého se dostaneme do ulice K Rybníku, vznikl až po zavedení stálého číslování. Roku 1787 se zde uvádí František Vlček.

Ulice K Rybníku a U Sádek vedou mezi menšími domky, které si asi od poloviny 18. století začali stavět dřívější podruzi žijící do té doby ve velkých statcích.

Prvními takovými domy jsou čp. 16 (636), který roku 1785 patřil domkáři Janu Káclovi a kde míval počátkem 20. století František Šimůnek obchod smíšeným zbožím, a čp. 17 (637), jehož majitelem byl ve stejném roce domkář Jan Procházka a od kterého byl po roce 1888 oddělen dům čp. 58 (678).

Přímo naproti domu čp. 17, podélně s ulicí se nachází bývalá obecní pastouška čp. 18 (638), o které je zaznamenáno, že byla v roce 1891 přestavována. Před koncem 20. století byla bývalá pastouška významně rozšířena. Sousední dům čp. 19 (639) patřil roku 1785 vdově Marii (Mařeně) Baštové a další dům čp. 20 (640) Martinu Novotnému. Při přestavbě v roce 1909 se od tohoto domu oddělilo čp. 57 (677). Dům čp. 21 (641) vlastnil roku 1785 František Kácl. Po roce 1980 byl dům zásadně přestavěn.

Další dva domy se do současnosti nedochovaly. Dům čp. 22 (642) patřil v roce 1785 Františku Bublovi a čp. 23 Martinu Volfovi. Novostavba postavená na místě domu čp. 22 (642) dostala nové čp. 1231 a staré číslo 642 se znovu použilo pro řadový dům v nové výstavbě v Litovické ulici. Místo po domu čp. 23 už zůstalo prázdné a číslo získal nový dům v ulici U Sádek.

Prvním zjištěným majitelem domu čp. 24 (644) na severní straně ulice je v roce 1785 Jakub Klatovský, čp. 25 (645) na jižní straně ulice Jakub Málek a čp. 26 (646) Josef Šafránek.

Dále pokračujeme ulicí U Sádek směrem od náměstí 1. máje. Na zahradě bývalého domu čp. 27 (647), jehož majitelem byl roku 1785 Tomáš Wolf, stojí novostavba. Dalšími domy v radě jsou čp. 28 (648), který v roce 1785 patřil vdově Barboře Průšové, čp. 29 (649) Tomáše Wilda a čp. 30 (650) Marie (Mařeny) Votrubové.

Nejvzdálenější dům čp. 31, který v roce 1785 patřil Anně Zveklové, musel být roku 1941 zbořen pro celkovou sešlost. Později zde byl postaven nový dům, který dostal čp. 23 (643) po zaniklém domě v ulici K Rybníku, a čp. 31 (651) připadlo novostavbě v ulici Za Tvrzí.

Číselná řada se zde obrací a vrací se k náměstí 1. máje. Po levé straně stojí dům čp. 32 (652), jehož majitelem byl roku 1785 Bartoloměj Pokorný, a po pravé straně za křižovatkou s ulicí K Rybníku pak domy čp. 33 (653) – patřil kolem roku 1775 Václavu Jandovi – a čp. 34 (654), který vlastnil v roce 1785 domkář Václav Kolařík. Přímo naproti domu čp. 34 stojí dům čp. 35 (655), poprvé připomínaný v roce 1785 jako majetek Kateřiny Haklové.

Dům čp. 36 (636) patřil k nejvýznamnějším gruntům a vysoké číslo získal jen díky zvolenému způsobu číslování. V dávných časech se nazýval Mrázovský grunt, protože na něm kolem roku 1600 hospodařil Jan Mráz. Jedna z budov získala roku 1920 před sčítáním obyvatel a domů nové čp. 60 (680). Další hospodářskou budovu koupil Karel Bouša a v roce 1924 ji přestavěl na obytný dům, která dostala čp. 78 (698).

Dům čp. 36 (656) v ulici U Sádek na současném snímku

Po první světové válce nastal nebývalý stavební rozvoj. Během necelých 20 let vzniklo směrem k Hostivici, v nových Litovicích více domů než za celou předchozí dobu trvání této vsi. Ale to už je jiná kapitola…

Úvod -> Památky -> Staré Litovice