LITOVICKÁ
TVRZ
Úvod -> Památky ->
Litovická tvrz
|
Pokud přicházíme do Hostivice od
západu, zaujme nás hned na okraji Litovic mohutná tvrz. Pouhý pohled na
gotická okna nás přesvědčí o tom, že stojíme před velmi starou stavbou. První zmínka o Litovicích se objevuje
na listině z roku 1266, kde je jmenován Řehník z Litovic, nejstarší
historicky doložený majitel litovické tvrze. Řehník byl komořím královny
Kunhuty a almužníkem krále Přemysla Otakara II. Byl vlivným a bohatým
člověkem a začal stavět mohutný gotický hrad v Dražicích u Mladé
Boleslavi, podle kterého se jeho rod později nazýval. Jeho syn Jan IV. z
Dražic se stal posledním pražským biskupem (jeho nástupce Arnošt z Pardubic
byl již arcibiskupem). Jako biskup byl obviněn z nadržování kacířům a
jedenáct let se ospravedlňoval z obvinění u papežského dvora v Avignonu.
Během té doby poznal vyspělou francouzskou gotiku. Po návratu se pustil do
rozsáhlé stavební činnosti, z níž je pro Hostivici nejdůležitější vystavění
kamenné litovické tvrze. Vzhled tvrze se v podstatě dochoval z této doby a
tvrz je tak jedinečnou kulturní památkou. |
|
Rod Dražických |
Rod z Jenštejna |
Rod ze Svinař |
Chrtové ze Rtína |
Od roku 1539 do roku 1559 tvrz
několikrát mění majitele, až ji nakonec kupuje měšťan Starého Města pražského
Šebestián Prunar. Bohatý měšťanský rod Prunarů vlastnil tvrz až do začátku
třicetileté války a v této době došlo k takzvané druhé
renesanční přestavbě. Vnuk Šebestiána, Jan Jeroným Prunar, zemřel ve věku 23
let a majitelkou se pak stala jeho žena Kateřina, znovu provdaná za Jana
Kutnauera ze Sonnensteinu. Ten se aktivně podílel na stavovském povstání a
byl jedním z 27 českých pánů popravených 21. června 1621 na Staroměstském
náměstí. Kateřina Kutnauerová se potom znovu provdala za Jana Vodňanského z
Uračova. Vodňanský, přijímající podobojí, nebyl ochoten přestoupit na
katolickou víru, a proto musel odejít ze země.
|
Kutnauerové ze Sonnensteinu |
Žďárští |
Tvrz se kolem roku 1640 stala
majetkem rodu Žďárských ze Žďáru, který už vlastnil Hostivici, Břve
i Jeneček. Tvrz bylo třeba opravit, protože v důsledku předchozích
majetkových přesunů byla v havarijním stavu. Zřejmě Florián Jetřich Žďárský
tvrz barokně přestavěl a pravděpodobně postupně se z tvrze stala sýpka.
S přeměnou na sýpku došlo ke změně výšek podlah a bylo vloženo
mezipatro. Po polovině 19. století, kdy tvrz byla součástí císařského
velkostatku, vznikly ve východní části přízemí a 1. patra klasicistně
upravené byty. Jako sýpka sloužila tvrz donedávna. Ještě v 60. letech 20.
století se propadla část podlahy přetížená obilím. Nyní je tvrz prázdná a
čeká na zásadní rekonstrukci. Současný majitel, společnost Litos zastoupená
panem Bubnem, provádí aspoň nejnutnější opravy – zachránil notně poškozené
vnější schodiště do 1. patra, na kterém býval tympanon se znakem
Dražických, opravil jižní přístavek a průběžně spravuje střechu. Díky pochopení
majitelů se v tvrzi mohou konat občasné prohlídky a společenské akce.
Na
prohlídce tvrze…
Tvrz je mohutná třípatrová
podsklepená budova, která si i přes několik přestaveb a úprav zachovala svůj
gotický charakter. Její ojedinělé kvality vyplývají z účasti francouzských
mistrů na stavbě. Pro architekty je nejpozoruhodnější souměrnost oken při
pohledu z hlavních místností i z venku a rozvržení hmoty objektu.
Dokonalá je také kvalita kamenických prací.
Gotický sklep ve východní části
tvrze před odbouráním dělící příčky
Nejlépe se gotický stav zachoval ve
východních sklepích. Jsou zde zachovány původní křížové klenby, ale které
opět vynikly po odbourání pozdější dělící příčky. Gotická podlaha ve sklepě
bývala asi o metr níž, nedávnými průzkumnými pracemi byla odkryta barokní
podlaha asi o metr výš. Zvýšená podlaha zakrývá spodní část středového
pískovcového sloupu, který jediný z celé stavby není z opuky. Západní
část tvrze nebyla podsklepena, ale snížením podlahy přízemí asi o dva metry z
těchto místností vznikl další sklep, který je sklenut barokní valenou
klenbou. Do původního východního sklepa se vcházelo z přízemí, toto schodiště
však zaniklo s úpravou západní části tvrze. Dnes se do sklepů vchází vchodem
v severním přístavku, kde se dříve vcházelo do přízemí.
|
Vstup do sklepa ze severního
rizalitu |
Portál dveří ze sklepa na
schodiště |
Přízemí se zachovalo jen ve východní
části a bylo klasicistně upraveno na byty. Zachovalo se zde gotické ostění několika
oken a pod novými omítkami byly nalezeny původní omítky gotické. Také
východní část prvního patra byla upravena na byty. Z gotických prvků zde
zaujmou zbytky původního krbu.
Gotická okna na jižní stěně tvrze
Do západní části prvního patra se vstupuje
po schodišti severního přístavku. V tomto přístavku původně bývaly
jediné dva vchody do tvrze – do přízemí a do 1. patra. Všechny ostatní
vchody jsou novější. Západní část 1. patra sloužila po úpravě jako sýpka.
Jsou zde zachována souměrně rozmístěná obdélná okna se slepou trojlistou
kružbou. Na větší části zdí je zachována původní gotická omítka. Východní a
západní část byla spojena otvorem s výrazně tvarovaným ostěním, dnes
zazděným. Předpokládá se, že místnosti 1. patra sloužily k hospodářským
účelům.
Prostor druhého patra tvrze
Detail stěny, na které jsou
patrné otisky roubené místnosti
Po dřevěném schodišti vystoupíme do
2. patra. Druhé patro bylo nejdůležitějším prostorem celé tvrze. Původně
mělo podlahu o 10 cm níž a nebylo rozděleno mezipatrem vloženým při
přestavbě na sýpku. Na současnou podlahu byly podle dendrochronologického
datování použity trámy ze stromů smýcených v zimě 1677/1678. Střední síň
byla osvětlena dvěma velkými gotickými okny, umístěnými souměrně na jižní a
severní straně (jedno vidíte ze silnice, druhé do dvora bylo později upraveno
na obdélníkové). Celou východní část 2. patra zaujímal mohutný sál. Tato
místnost byla vytápěna krbem v rohu, ze kterého je dnes vidět do komínového
otvoru zčernalého sazemi. Protože je dokázáno, že znak Dražických byl umístěn
na vstupní schodiště na severním přístavku zřejmě až při barokní přestavbě,
lze předpokládat, že byl původně umístěn na stěně zrušené při přeměně na
sýpku. Hlavní obytná místnost se nacházela v jihozápadním rohu a podle
stop na stěnách bývala roubená. Osvětlena byla soustavou tří trojúhelníkově
sdružených oken, které však byly později pozměněny. Tato okna měla svůj
význam také při vytápění. Na rozdíl od východní části vytápěné krbem
fungovala obytná místnost jako dymná jizba. Kouř z ohně nebyl odváděn
komínem, ale hromadil se u stropu a ohříval místnost. Přebytečný kouř unikal
právě horními dvěma okny. Od druhého patra nahoru tvrz zřejmě za držení pánů
ze Svinař nebo ze Rtína vyhořela. Gotické stavební prvky jsou zde poškozeny a
překryty renesančními úpravami. Na omítkách jsou na jižní a severní stěně
patrné zbytky renesančních ornamentálních maleb. Ještě v 90. letech 19.
století zde byly pozorovány malby postav.
Zbytek renesanční malby ve 2. patře
tvrze
Z východního sálu se vstupovalo do
jižního přístavku, kde zřejmě bývala kaple a kde se dochovalo několik oken
s gotickým ostěním. Dendrochronologické
datování prokázalo, že nejméně jeden stropní trám v kapli pochází ze
stromu smýceného v zimě 1335/1336, tedy z doby výstavby tvrze. Z
kaple mohl pán tvrze vstupovat na vřetenové schodiště (šnek), které spojovalo
sklep a všechna patra. Přízemí zřejmě z obranných důvodů nebylo s tímto
schodištěm spojeno. Místo schodiště je dnes volný prostor.
|
Gotické okno v kapli |
Zbytky zařízení na dopravu
obilí |
V západním přístavku byly v 1. a 2.
patře umístěny záchody, na tehdejší dobu skvěle vyřešené a odvětrané. Při
stavbě se zjistilo, že záchod 2. patra by byl příliš vysoký, proto nad něj
byla dodatečně doplněna komůrka na odkládání věcí se samostatným přístupem. I
v tomto přístavku došlo k velké úpravě – byly zrušeny podlahy a dopravovalo
se tudy obilí k uskladnění. Zbytky zařízení na dopravu obilí bylo možné
pozorovat ze 3. patra, ale při opravě střechy byly odstraněny.
Opět po dřevěném schodišti vystoupíme do 3.
patra, o kterém někteří badatelé předpokládají, že sloužilo jako zbrojnice.
Toto patro je nejméně prozkoumané, gotické prvky jsou zde opět překryty
renesančními i novějšími úpravami. I tak můžeme pod okny sledovat
zazděné kamenné lavice, které dokazují, že podlaha třetího patra bývala
v gotické době níže.
Část barokního krovu
Zajímavý pohled se nabízí na krov
střechy. Ten samozřejmě není původní, pochází z barokní úpravy na sýpku.
Podle dendrochronologického datování byly stromy použité na krov smýceny
v zimě 1705/1706. Každého jistě zaujme zajímavá konstrukce a napojování
trámů, odborně nazývaná soustavou podpůrných stolic s ondřejskými kříži.
Kříže zajišťují krov proti sesunutí ve větru. Při podrobnější prohlídce trámů
objevíme pomocné značky – na jihu římské číslice a na severu trojúhelníkové
záseky, které tesařům napovídaly správné umístění trámů. Podle různých
náznaků se předpokládá, že původně byla střecha tvrze řešena jinak – západní
a východní zeď byly zřejmě zakončeny štíty, mezi kterými bývala sedlová
střecha. Zakončení jižního a západního přístavku asi tvořila samostatná
valbová střecha.
Litovická tvrz se stala i námětem
pro obraz místního malíře Bohumíra Roubala
Prameny a doporučená literatura
· Hledíková Zdeňka (1991): Biskup
Jan IV. z Dražic. Studie a texty 6. Vydavatelství Karolinum
· Holec František a kol. (1988):
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII – Praha a okolí.
Nakl. Svoboda, Praha
· Kolektiv (1977): Hostivice – 700
let života a práce. MNV Hostivice
· Melichar František (1890): Paměti
okresu Unhošťského
· Rykl Michael (1995): Litovice –
hloubkový průzkum tvrze. Průzkumy památek I/1995
· Sedláček August (1891): Hrady, zámky
a tvrze království českého. Díl VIII. – Rakovnicko a Slánsko
· Wirth Zdeněk (1907): Soupis
památek historických a uměleckých v politickém okresu Kladenském
· Internetové stránky
http://www.dendrochronologie.cz
Úvod -> Památky ->
Litovická tvrz