Obecní samospráva - Hostivická historie

Publikace je připravována postupně
a i zveřejněné části budou ještě významně doplňovány a upravovány. Současné zveřejnění má spíše umožnit návštěvníkům stránek představu, jak by měla publikace v budoucnu vypadat.

Současná Hostivice vznikla ze čtyř vsí, které v době feudalismu a vrchnostenské správy měly své vlastní rychtáře. Kromě toho ještě minimálně za Žďárských ze Žďáru bylo červenoújezdské panství rozděleno do vrchních rycht, přičemž všechny naše vsi spadaly pod vrchní rychtu hostivickou. V postavení rychtářů a konšelů se mísily zárodky obecní samosprávy s přeneseným výkonem působnosti vrchnostenských úřadů.

Po revolučním roce 1848 byla stará vrchnostenská správa nahrazena státní správou a na místní úrovni obecní samosprávou. Základem pro nově vzniklé místní (politické) obce se staly katastrální obce podle stabilního katastru, které do té doby sloužily pouze k daňovým účelům a dnes se nazývají katastrální území. Tak se stalo, že Litovice, Břve a Jeneček, tehdy ještě zvaný Malý Jenč, se sloučily do jediné obce, i když jednotlivé osady si zachovaly určitou autonomii při nakládání se svým majetkem. Východní část Jenečka navíc ležela na hostivickém katastrálním území a připadla tak pod Hostivici i politicky.

Za Rakouska a později Rakouska-Uherska se při volbách zohledňovala výše daní, kterou platili jednotliví občané. Hlas větších plátců daní měl větší váhu, takže v obou obecních zastupitelstvech ve funkcích starosty jednoznačně dominovali rolníci. Od konce 19. století se zejména ve vlastní Hostivici začínala organizovat sociální demokracie, volební systém jí však znemožňoval se víc prosadit v obecní politice.

Vznik Československé republiky znamenal revoluci ve volebním řádu, která způsobila, že obě radnice ovládli v roce 1919 sociální demokraté (Václav Bouška a Josef Melcr) a v dalších volbách po roce 1921, kdy se od sociálních demokratů odštěpili komunisté, vyhrála komunistická strana (Václav Stehlík a Karel Chalupa). V Hostivici se od roku 1928 spojily občanské strany a vládli zde postupně národní socialisté (Matěj Kalina), lidovci (František Čermák) a znovu národní socialisté (Josef Příhoda). Spory s kladenským okresním úřadem však vedly k tomu, že v roce 1937 bylo obecní zastupitelstvo déle než půl roku rozpuštěno a Hostivici spravoval vládní komisař. V Litovicích se po táhlé krizi způsobené spory mezi socialistickými a občanskými stranami ujal funkce starosty v roce 1930 národní socialista Antonín Tejnor a tuto pozici zastával následujících 15 let.

Druhou světovou válku přežilo litovické zastupitelstvo v obměněném složení, v Hostivici byl nejprve suspendován starosta a poté rozpuštěno celé zastupitelstvo.

Osvobození Československa v roce 1945 znamenalo vznik zcela nových politických podmínek. Dosavadní obecní samospráva byla nahrazena místními národními výbory, jejichž členové byli dlouhou dobu nevoleni, ale jmenováni čtyřmi povolenými politickými stranami. Již od roku 1945 v Hostivici i v Litovicích dominovali komunisté.

V roce 1950, již za změněných podmínek, dohodly oba národní výbory sloučení Hostivice a Litovic, pro název nové obce naštěstí nebyl vybrán žádný tehdy obvyklý novotvar. Ke sloučení by nepochybně muselo dojít, protože zástavba obou obcí do sebe nepřehledně prorostla, za tehdejší situace však bylo prosazení tohoto kroku mnohem jednodušší.

V roce 1977 Hostivice slavila 700. výročí od první písemné zmínky a při této příležitosti přiznal středočeský krajský národní výbor Hostivici městský národní výbor, čímž se Hostivice od 1. ledna 1978 stala městem.

V roce 1990 byla obnovena obecní samospráva v podobě, kterou známe s drobnými úpravami i v současnosti. Město spravuje zastupitelstvo města a rada města, kteří mají k ruce aparát městského úřadu.

– – –

Hostivické „politické dějiny“ nejsou dosud dostatečně zpracovány a v nejstarších obdobích (do začátku 20. století) to zřejmě pro nedostatek podkladů ani nebude možné. Prameny však umožňují popsat některé zajímavé historické případy, zejména táhlý spor litovické obce s jenečskou vrchností o Skalku. Nalezeny byly knihy protokolů ze schůzí obecních zastupitelstev od prvních let 20. století, které v Hostivici končí rokem 1925 a v Litovicích v roce 1938. Pro období první republiky i éru národních výborů nacházíme řadu podkladů ve státních okresních archivech, zejména ve SOkA Praha-západ a Kladno. Zpracování poznatků si však vyžádá svůj čas. Jak bude bádání postupovat, budu postupně tuto část stránek rozšiřovat. Výhledově by měla vzniknout publikace Obecní samospráva na území města Hostivice, z níž uvádím velmi pracovní verze přílohy č. 1 s přehledem rychtářů a starostů a přílohy č. 3a, která se zabývá obdobím 1. republiky, jehož prameny jsem již z části prostudoval, ale dosud plně nezpracoval.

Na tento úvodní text navazují samostatné stránky, na kterých uvádím přehled starostů v Hostivici i v Litovicích od počátků obecní samosprávy po současnost a zápisy ze schůzí obou zastupitelstev zveřejňované se stoletým odstupem.

Úvod -> Obecní samospráva